Tohle je země plná fízlů a my to musíme platit! Nebo ne?

Od zavedení kontroverzního bodového systému to jde s touhle zemí totálně do kopru. Nějakým těžko uchopitelným, ale spolehlivě úplně perverzním cyklickým procesem směřuje stát k čím dál drakoničtějším, zcela nepřiměřeným a extrémistickým postupům vůči svému obyvatelstvu. A nejvíce je to vidět u kategorie těch nejohroženějších – řidičů.

650

Erik Sedláček

07:13 20.06.2017

Řidičů je hodně, jsou snadno vydíratelní (potřebují jezdit) a mnoho z nich riskuje setkání s policejním vyděračem prakticky denně. Pokuty v ČR jsou v přepočtu na plat i v absolutní hodnotě široko daleko nejvyšší. A snad v žádné okolní zemi se nesetkáte s tak likvidačními zákazy řízení, jako právě u nás. Můžeme přemýšlet nad tím, proč tomu tak je, proč máme tolik policajtů (kteří ani tak nechrání, jako spíš kasírují), proč policie potřebuje tolik nových vozů na měření rychlosti, proč, proč… Takových otázek bychom si mohli položit větší než malé množství, ale s příčinou teď asi mnoho nenaděláme, to možná u příštích voleb. Nebo taky ne. Můžeme si však teď hned nastínit, co nám hrozí, jak se bránit a zjistit, zda se nás to vlastně vůbec týká.

Nejsem pirát, nic pro mě

Ač je to zvláštní, stále existuje poměrně velká skupina lidí, kteří si myslí, že když nedělají nic „špatného“, tak nikdy nemohou mít problém s policií. A vůbec, když je někdo pirát, tak je blbej a ať platí jak mourovatej, dobře mu tak! No, s těmito lidmi je to jako s motorkáři. Ti se obecně dělí na dvě skupiny – na ty, kteří už spadli, a na ty, kteří teprve spadnou. S řidiči je to podobné. Je pouze otázkou času, kdy každého z nás za volantem bude chtít nějaký policajt zkasírovat za domnělý přestupek, aby si tak udělal čárku, a na konci měsíce dostal prémie. Kdo si myslí, že se ho policejní buzerace netýká, změní názor nejpozději ve chvíli, kdy se s ní setká osobně. Mimochodem, víte určitě, že vaše lékárnička není prošlá?

Chtějí mi sebrat řidičák, zničit obživu a sedřít z kůže!

Určitě to znáte. Večer zajdete na jedno pětipivo, zábava je v plném proudu, tak přihodíte pár jegříků a jde se do hajan. Ráno v pohodičce vyrazíte do práce, jenže než tam dojedete, staví vás placatá čepice s kontrolní kontrolou. Nic netuše, v dobré víře (rychle jste nejeli, nikoho neohrožovali) vysázíte s úsměvem doklady, odpovíte na stupidní dotazy, dýchnete do Drägeru (to je taková ta krabička, která by měla za ideálních podmínek sdělit obsah alkoholu v dechu), pípnutí a … úsměv vám zmrzne. „Co to, vždyť jsem pil(a) včera v noci! A těch piv taky nebylo moc“, chrlíte na panáčka v uniformě. Po odečtení odchylky máte 0,3 promile, to je bratru pokutka až 20 tisíc, a s řidičákem se opět shledáte příští rok, když moc dobře, tak za 6 měsíců. Panika, stres a hrůza vás paralyzují. Hlavou běží myšlenky o překot – auto potřebuji k práci, jsem přece obchoďák (taxikář, profesionální řidič, manažer, živnostník, popelář atd.) musím vozit děti, bydlím na vesnici, nikam se nedostanu, bez papírů přijdu o práci, konec všeho. Děláte psí oči, smlouváte, prosíte, slibujete, vyhrožujete, rozbrečíte se. Hodný pan policista ukáže vlídnou tvář, slíbí, že to nebude tak hrozné, ujistí vás, že nic brát nebude, dořešíte to na magistrátu. Usušíte slzy, s vděkem něco podepíšete a říkáte si, že to nakonec tak hrozné nebude. Bude. Za dva týdny dostanete z úřadu předvolání k ústnímu jednání, které proběhne čistě formálně a poté vám zašlou rozhodnutí s odůvodněním, které kopírují z jednoho rozhodnutí do druhého… Neznalí zákonů a nezkušení tváří v tvář úřadu nemáte šanci, a to ani v případě sepsání případného odvolání. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, nastává povinnost odevzdat řidičský průkaz a uhradit pokutu, klidně ve výši měsíčního platu. Bože! Proč? Nic jste neprovedli. Nikomu neublížili, ten nadýchaný „zbytkáč“ vás nijak neovlivnil, a vůbec, ani nevíte, jestli to dobře měřilo. Kdoví, jestli to není jen vaše fyziologická hladina alkoholu v krvi. Tak proč? Protože jste uvěřili, že systém je spravedlivý a policie od toho, aby vás chránila. A to je jen jeden z mnoha různých, ale skutečných případů a situací, které se dějí v této zemi dnes a denně…

Tak a dost!

Možná ale nejste jen ovce, která se nechá kdykoli oholit. Jste rozhodnuti se bránit. Zvlášť, když je to otázka (živo)bytí. Začnete googlit. Zjistíte, že jste udělali blbě úplně všechno. Přiznali alkohol (i když reálně vás už nijak neovlivňoval), podepsali jste protokol, souhlasili se vším. Najdete web s užitečnými radami, jak se nenechat okrást státem. Objevíte dokonce speciální fórum, kde vám ukážou, jak se lze aktivně bránit pomocí znalosti práva… tedy když na to máte spoustu času, odhodlání a víry, že to s pomocí cizích rad a návodů sami zvládnete. Nebo nemáte nic z toho a nevíte, jak z této patálie ven.

Profesionální řešení

Pak se dostanete na kvalt a přečtete si tento článek. Zjistíte, že existují profesionálové, kteří se tomuto oboru věnují. Kupodivu to nejsou naducaní advokáti, kteří vám za pozdrav naúčtují 2 litry, a za celý případ (když ho zvládnou) vysolíte 25 tisíc. Jsou to specialisté, kteří problematikou přestupků žijí a ochranu bezbranných lidí před systémem berou jako své poslání. Za zlomek ceny právníka s meďourem, který si ani pořádně nepročetl váš spis (asi jen neměl čas…).

Já nevím, nechci aby to bylo ještě horší…

Někteří (třeba támhle Pepa Beránek, případně paní Opatrná z vedlejšího vchodu) se mohou obávat. Co když to bude jen horší? Ten policista by mi mohl dát vyšší pokutu, úředník na magistrátu se na mě bude dívat skrz prsty, ještě mi ten řidičák zlomyslně zabaví na tak dlouho, až zapomenu řídit. A vůbec, policajtům se neodporuje, jsou to přece autority, strážci zákona, vlastně jsou zákon sami a mohou všechno. Fňuk. No, pokud raději platíte za něco, o čem nejste přesvědčeni, že by komukoli skutečně uškodilo, ale máte dobrý pocit z toho, že jste vzorný občan, pokud vám nevadí spolknout vlastní důstojnost a nevyžadujete rovnocenné postavení před správním orgánem, pokud nestojíte o férový proces a respektování vašich práv, pak raději sklopte hlavu, zaplaťte a šetřete na další výpalné. Jistě přijde. Je-li však tohle něco, co nezkousnete, věřte, že s profesionální ochranou na vaší straně to bude vždy jenom lepší. Solidní společnost převezme váš případ, komunikuje s úřady za vás, hlídá termíny, ale hlavně – ví co dělá, a dělá to ve váš prospěch.

Jak nešlápnout do h…. dobře vybrat

Samozřejmě, jako všude jinde, i v tomto oboru jsou poctivé a spolehlivé společnosti, stejně jako neseriózní podnikavci či internetoví exhibicionisté provozující různé deriváty svého původního, již profláknutého projektu. Jsou „firmy“, které staví své „know-how“ na obstrukcích (pouze oddalují vykonatelnost trestu), případně jako řidiče dodávají zemřelé spoluobčany. Společným znakem těchto podnikavců pak často bývá nedostatečná komunikace směrem ke klientovi a jeho neznalost o stavu řízení (klient nemá přístup k materiálům svého případu a neví, co se vlastně děje, pakliže vůbec něco). Tedy nic, co by souviselo se skutečnou obhajobou, postavenou na znalosti práva a osobním přístupu ke klientovi a jeho případu, který je pokaždé jiný a něčím specifický. To vyžaduje znalosti, zkušenosti a pečlivou práci. Naštěstí i takové společnosti existují. Jak dobře vybrat? Komu svěřit svou ochranu? A komu se naopak zdaleka vyhnout? Není to tak složité. Právě teď jste online, připojeni k internetu. Využijte to. Hledejte reálné reference, pátrejte a čtěte. Internet vám ukáže vše a google poradí, kdo to dělá pořádně a komu je lepší se vyhnout. Jo takhle, vám se nechce hledat, že? Nemáte čas a takový ty věci… Jasně chápu. No, tak jo – ušetříme čas, námahu, nervy a prachy (především). Půjdeme rovnou k těm, kteří se již osvědčili – nezaplatim.cz.

Související články

Další články
  • Tohle je země plná fízlů a my to musíme platit! Nebo ne?

    Od zavedení kontroverzního bodového systému to jde s touhle zemí totálně do kopru. Nějakým těžko uchopitelným, ale spolehlivě úplně perverzním cyklickým procesem směřuje stát k čím dál drakoničtějším, zcela nepřiměřeným a extrémistickým postupům vůči svému obyvatelstvu. A nejvíce je to vidět u kategorie těch nejohroženějších – řidičů.

    Řidičů je hodně, jsou snadno vydíratelní (potřebují jezdit) a mnoho z nich riskuje setkání s policejním vyděračem prakticky denně. Pokuty v ČR jsou v přepočtu na plat i v absolutní hodnotě široko daleko nejvyšší. A snad v žádné okolní zemi se nesetkáte s tak likvidačními zákazy řízení, jako právě u nás. Můžeme přemýšlet nad tím, proč tomu tak je, proč máme tolik policajtů (kteří ani tak nechrání, jako spíš kasírují), proč policie potřebuje tolik nových vozů na měření rychlosti, proč, proč… Takových otázek bychom si mohli položit větší než malé množství, ale s příčinou teď asi mnoho nenaděláme, to možná u příštích voleb. Nebo taky ne. Můžeme si však teď hned nastínit, co nám hrozí, jak se bránit a zjistit, zda se nás to vlastně vůbec týká.

    Nejsem pirát, nic pro mě

    Ač je to zvláštní, stále existuje poměrně velká skupina lidí, kteří si myslí, že když nedělají nic „špatného“, tak nikdy nemohou mít problém s policií. A vůbec, když je někdo pirát, tak je blbej a ať platí jak mourovatej, dobře mu tak! No, s těmito lidmi je to jako s motorkáři. Ti se obecně dělí na dvě skupiny – na ty, kteří už spadli, a na ty, kteří teprve spadnou. S řidiči je to podobné. Je pouze otázkou času, kdy každého z nás za volantem bude chtít nějaký policajt zkasírovat za domnělý přestupek, aby si tak udělal čárku, a na konci měsíce dostal prémie. Kdo si myslí, že se ho policejní buzerace netýká, změní názor nejpozději ve chvíli, kdy se s ní setká osobně. Mimochodem, víte určitě, že vaše lékárnička není prošlá?

    Chtějí mi sebrat řidičák, zničit obživu a sedřít z kůže!

    Určitě to znáte. Večer zajdete na jedno pětipivo, zábava je v plném proudu, tak přihodíte pár jegříků a jde se do hajan. Ráno v pohodičce vyrazíte do práce, jenže než tam dojedete, staví vás placatá čepice s kontrolní kontrolou. Nic netuše, v dobré víře (rychle jste nejeli, nikoho neohrožovali) vysázíte s úsměvem doklady, odpovíte na stupidní dotazy, dýchnete do Drägeru (to je taková ta krabička, která by měla za ideálních podmínek sdělit obsah alkoholu v dechu), pípnutí a … úsměv vám zmrzne. „Co to, vždyť jsem pil(a) včera v noci! A těch piv taky nebylo moc“, chrlíte na panáčka v uniformě. Po odečtení odchylky máte 0,3 promile, to je bratru pokutka až 20 tisíc, a s řidičákem se opět shledáte příští rok, když moc dobře, tak za 6 měsíců. Panika, stres a hrůza vás paralyzují. Hlavou běží myšlenky o překot – auto potřebuji k práci, jsem přece obchoďák (taxikář, profesionální řidič, manažer, živnostník, popelář atd.) musím vozit děti, bydlím na vesnici, nikam se nedostanu, bez papírů přijdu o práci, konec všeho. Děláte psí oči, smlouváte, prosíte, slibujete, vyhrožujete, rozbrečíte se. Hodný pan policista ukáže vlídnou tvář, slíbí, že to nebude tak hrozné, ujistí vás, že nic brát nebude, dořešíte to na magistrátu. Usušíte slzy, s vděkem něco podepíšete a říkáte si, že to nakonec tak hrozné nebude. Bude. Za dva týdny dostanete z úřadu předvolání k ústnímu jednání, které proběhne čistě formálně a poté vám zašlou rozhodnutí s odůvodněním, které kopírují z jednoho rozhodnutí do druhého… Neznalí zákonů a nezkušení tváří v tvář úřadu nemáte šanci, a to ani v případě sepsání případného odvolání. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, nastává povinnost odevzdat řidičský průkaz a uhradit pokutu, klidně ve výši měsíčního platu. Bože! Proč? Nic jste neprovedli. Nikomu neublížili, ten nadýchaný „zbytkáč“ vás nijak neovlivnil, a vůbec, ani nevíte, jestli to dobře měřilo. Kdoví, jestli to není jen vaše fyziologická hladina alkoholu v krvi. Tak proč? Protože jste uvěřili, že systém je spravedlivý a policie od toho, aby vás chránila. A to je jen jeden z mnoha různých, ale skutečných případů a situací, které se dějí v této zemi dnes a denně…

    Tak a dost!

    Možná ale nejste jen ovce, která se nechá kdykoli oholit. Jste rozhodnuti se bránit. Zvlášť, když je to otázka (živo)bytí. Začnete googlit. Zjistíte, že jste udělali blbě úplně všechno. Přiznali alkohol (i když reálně vás už nijak neovlivňoval), podepsali jste protokol, souhlasili se vším. Najdete web s užitečnými radami, jak se nenechat okrást státem. Objevíte dokonce speciální fórum, kde vám ukážou, jak se lze aktivně bránit pomocí znalosti práva… tedy když na to máte spoustu času, odhodlání a víry, že to s pomocí cizích rad a návodů sami zvládnete. Nebo nemáte nic z toho a nevíte, jak z této patálie ven.

    Profesionální řešení

    Pak se dostanete na kvalt a přečtete si tento článek. Zjistíte, že existují profesionálové, kteří se tomuto oboru věnují. Kupodivu to nejsou naducaní advokáti, kteří vám za pozdrav naúčtují 2 litry, a za celý případ (když ho zvládnou) vysolíte 25 tisíc. Jsou to specialisté, kteří problematikou přestupků žijí a ochranu bezbranných lidí před systémem berou jako své poslání. Za zlomek ceny právníka s meďourem, který si ani pořádně nepročetl váš spis (asi jen neměl čas…).

    Já nevím, nechci aby to bylo ještě horší…

    Někteří (třeba támhle Pepa Beránek, případně paní Opatrná z vedlejšího vchodu) se mohou obávat. Co když to bude jen horší? Ten policista by mi mohl dát vyšší pokutu, úředník na magistrátu se na mě bude dívat skrz prsty, ještě mi ten řidičák zlomyslně zabaví na tak dlouho, až zapomenu řídit. A vůbec, policajtům se neodporuje, jsou to přece autority, strážci zákona, vlastně jsou zákon sami a mohou všechno. Fňuk. No, pokud raději platíte za něco, o čem nejste přesvědčeni, že by komukoli skutečně uškodilo, ale máte dobrý pocit z toho, že jste vzorný občan, pokud vám nevadí spolknout vlastní důstojnost a nevyžadujete rovnocenné postavení před správním orgánem, pokud nestojíte o férový proces a respektování vašich práv, pak raději sklopte hlavu, zaplaťte a šetřete na další výpalné. Jistě přijde. Je-li však tohle něco, co nezkousnete, věřte, že s profesionální ochranou na vaší straně to bude vždy jenom lepší. Solidní společnost převezme váš případ, komunikuje s úřady za vás, hlídá termíny, ale hlavně – ví co dělá, a dělá to ve váš prospěch.

    Jak nešlápnout do h…. dobře vybrat

    Samozřejmě, jako všude jinde, i v tomto oboru jsou poctivé a spolehlivé společnosti, stejně jako neseriózní podnikavci či internetoví exhibicionisté provozující různé deriváty svého původního, již profláknutého projektu. Jsou „firmy“, které staví své „know-how“ na obstrukcích (pouze oddalují vykonatelnost trestu), případně jako řidiče dodávají zemřelé spoluobčany. Společným znakem těchto podnikavců pak často bývá nedostatečná komunikace směrem ke klientovi a jeho neznalost o stavu řízení (klient nemá přístup k materiálům svého případu a neví, co se vlastně děje, pakliže vůbec něco). Tedy nic, co by souviselo se skutečnou obhajobou, postavenou na znalosti práva a osobním přístupu ke klientovi a jeho případu, který je pokaždé jiný a něčím specifický. To vyžaduje znalosti, zkušenosti a pečlivou práci. Naštěstí i takové společnosti existují. Jak dobře vybrat? Komu svěřit svou ochranu? A komu se naopak zdaleka vyhnout? Není to tak složité. Právě teď jste online, připojeni k internetu. Využijte to. Hledejte reálné reference, pátrejte a čtěte. Internet vám ukáže vše a google poradí, kdo to dělá pořádně a komu je lepší se vyhnout. Jo takhle, vám se nechce hledat, že? Nemáte čas a takový ty věci… Jasně chápu. No, tak jo – ušetříme čas, námahu, nervy a prachy (především). Půjdeme rovnou k těm, kteří se již osvědčili – nezaplatim.cz.

    650
    Expert

    Erik Sedláček

    07:13 20.06.2017